ÚČETNÍ SVĚT

Namísto 25 různých pravidelných měsíčních hlášení na několik úřadů zůstane jen jediné. MPSV a MF společně s dalšími subjekty představili nové Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ). Jde o revoluční digitalizační projekt, který firmám výrazně zjednoduší administrativu, benefity ale přináší i zaměstnancům a státu. Vláda jeho zavedením plní důležitý bod svého programového prohlášení. Současně dojde k naplnění první etapy záměru Jednoho inkasního místa. Po zjednodušení aktuální praxe firmy i odborníci volají dlouhá léta.

Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila návrh zákona o Národní rozvojové bance (NRB). Umožní bance vydávat dluhopisy, které budou v případě předchozího souhlasu MF a délce splatnosti vyšší než 1 rok kryty státní zárukou. To bance usnadní přístup k cizím zdrojům kapitálu pro její rozvojovou činnost. Část peněžních prostředků bude NRB nově vést na účtech Státní pokladny v ČNB do doby jejich použití v konkrétních programech, čímž pomůže ke snížení nákladů na správu a řízení státního dluhu. Druhým čtením prošel i doprovodný zákon, díky kterému stát získá možnost budoucí vlastnické integrace NRB s Českou exportní bankou (ČEB).

Aliance české energetiky a Svaz průmyslu dopravy České republiky vítají změnu, která českým firmám pomůže výrazně se zapojit do stavby dvou jaderných bloků v Dukovanech. 

Poslanci ve třetím čtení schválili návrh zákona o digitálních financích. Cílem zákona je implementace předpisů Evropské unie v oblasti digitálních financí, konkrétně nařízení DORA (Digital Operational Resilience Act) o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a nařízení MiCA (Markets in Crypto Assets) o trzích kryptoaktiv. Zákon nyní míří k projednání do Senátu ČR.

Novým náměstkem ministra financí bude Tomáš Holub, bývalý člen bankovní rady České národní banky. Ministr financí Zbyněk Stanjura jej jmenuje do funkce od 2. ledna 2025 na volný post, který do října 2024 zastával Jiří Valenta.

Poslaneckou sněmovnou ve středu 4. prosince 2024 prošel v prvním čtení vládní návrh zákona, kterým stát pokračuje v reformě celní správy. Zákon navazuje na první část reformy, která byla součástí konsolidačního balíčku, a která přinesla například redukci celních úřadů. Novela, která je nyní v Poslanecké sněmovně, upravuje zejména legislativu v oblasti správy daní.

Česká republika ve středu 4. prosince 2024 odeslala prostřednictví Ministerstva financí avizovanou žádost o příspěvek z Fondu solidarity Evropské unie na likvidaci škod po zářijových povodních. Celkové škody byly vyčísleny na 70,6 mld. Kč (2,8 mld. eur). Česká republika tak naplnila kritéria pro tzv. závažné katastrofy, což umožňuje čerpat příspěvek až do výše 2,85 miliardy Kč. Evropská komise nyní zahájí posouzení žádosti. Délka tohoto procesu, která obvykle trvá minimálně 12 měsíců, závisí mimo jiné na počtu ostatních posuzovaných žádostí. O schválení příspěvku rozhodne Evropský parlament a Rada EU, přičemž finanční prostředky lze očekávat nejdříve koncem roku 2025.

Poslaneckou sněmovnou ve středu 4. prosince 2024 prošel v prvním čtení vládní návrh zákona, kterým stát pokračuje v reformě celní správy. Zákon navazuje na první část reformy, která byla součástí konsolidačního balíčku, a která přinesla například redukci celních úřadů. Novela, která je nyní v Poslanecké sněmovně, upravuje zejména legislativu v oblasti správy daní.

Zdroj: Česká televize, 3. prosince 2024

Dne 26. listopadu Česká republika uložila u OECD podepsané deklarace o uplatňování (i) Mnohostranné dohody příslušných orgánů o automatické výměně informací o kryptoaktivech podle standardu CARF.